Jachting po Jadranu s lodí Adriatic - 2014

A tak se letos opět stalo, že jsme vyrazili na Jadran. Letos v té nejhlavnější sezoně a to 26.7. - 2.8. 2014. Zpočátku jsme se nemohli dopočítat posádky, ale nakonec jsme se dostali na počet lidí v posádce 7+1.

Domovská marina: Nově vybudovaná marina patřící firmě Adriatic Charter d.o.o. - Pirovac
Loď: Y36 s názvem Adriatic, značka ZD1222

Posádka:
Eva - první důstojník s Robertem (hlavní šéfkuchař) a Ivankou
Vašek - druhý důstojník
Robert - kuchař
Laco a Miška - úklid v kuchyni a plavčíci
Věrka - zdravotník
Jarda - skipper

Cesta tam: Úspěšně jsme se rozdělili do dvou aut, kdy Robert s Evou, Ivankou a Vaškem jeli přes Rakousko a druhá posádka já, Věrka, Laci a Miška přes Bratislavu a Maďarsko. Cesta v zásadě bez problémů, i když nutno dodat, že zácpy v hlavní sezoně člověk zkrátka musí očekávat. Zácpy byly hlavně kolem Zagrebu. Do Pirovace jsme dojeli s asi hodinovým rozdílem kolem poledne.

Stručné shrnutí plavby:

Rekreační plavba okořeněná poruchou vodního čerpadla našeho motoru, která se projevila hned v neděli. Hlavně díky blízkosti spřátelenému katamaranu Xena z toho nebyly žádné velké stresy, ale pohodové odvlečení do přístavu. Díky závadě jsme zabředli na 22 hodin v Solarisu, středisku kousek jižně od Šibeniku, naštěstí oprava byla provedena a vyrazili jsme dál. Cílem bylo se vyhnout se bouřkám a tak se jelo dále na jih do zátok chráňěných před jugem. Postupně jsme dorazili do Rogoznice, Maslenice, Lučice na Brači, z tama pěkně zaplachtili na Vis a v pátek jsme si dali vracecí štreku zpět na ostrovy Kakan a Kaprie kousek 15NM od domovského přístavu Pirovac.
Celkem bylo dle logu napluto 142 NM

Trasa plavby:

Pirovac So - Solaris Ne - Rogoznica Po - Maslenica Út (Šolta) - Lučice St (Brač) - Vis Čt (Vis) - Kakan Pá - Pirovac

 

Popis plavby den po dni:

Sobota: Přebírání lodě celkem bez problémů. Našel jsem pár problémů, ale byly mi vysvětleny (budík palivové nádrže je zobrazován na budíku Water a kotva nešla kvůli přepětové pojistce. Genoa trochu načnutá). Předpověď počasí nic moc. Ačkoli to nevypadalo, předpověď od Milana v sobotu očekávala k večeru průtrž mračen a bouřky. Zvolili jsme alternativní program, povyjeli jsme do zátoky, koupačka na laně, omrknout zátoku, za tmy tréning přistávání k molu. Bouřka přišla jak měla, potoky vody. Nic však nebránilo piromanům udělat v přistavu velkolepý ohňostroj. Parádní zakončení dne!

Neděle:
Nutno dodat, že v Marině měli velmi pofiderní wheather forecast. Věrka dostala za úkol vydyndat detailnější předpověď. Warnings na jižní adriatik NW - 35 - 50 KN vítr, localy rain. Předpověď větru se nevyplnila. Poprchávalo, ale nefoukalo. Vyjeli jsme před polednem. Směr Betina - raději preventivně dotankovat a přesvědčit se, že máme plnou. Kolem páté jsme se potakli s Milanem s rodinkou a jeho katamaránem. Když jsme si prohlédli katamarán, pokecali a dohodli se, že pojedeme na večer do Solarisu, nahodili jsme stroje a vyrazili. V tu chvíli nám zničehonic zhasl motor. Po zběžné kontrole, litrech fridexu v podpalubí jsem usoudil, že nejjednodušší bude se nechat odtáhnout. Přes mobili jsme se domluvili a bez problémů zakotvili v prázdném přístavu naproti hotelu Ivan ve středisku Solaris. Miro ze základny slíbil, že ráno v devět bude u nás a problém s vodním čerpadlem vyřeší.

PS: Vodní čerpadlo bylo tak vydřené, že vrtulka škrtla o blok motoru, čímž se z plných otáček rázem zastavil.

Pondělí:
Pěkné počasí, nádherné prostředí, jen odpoledne tam začalo být docela dost lidí. Klasika pro resorty na pevnině :-) V deset dorazil Miro i s elektrikářem, rozebrali pumpu a jali se shánět náhradní díly. Nakonec byla v 15:30 pumpa vyměněná a vyrazili jsme hned ve 4 odpoledne. V sedm jsme dojeli do Primoštenu, kde nebyla jediná volná boje. Kotvu jsme riskovat nechtěli a tak jsme pokračovali do Rogoznice. Tam už na nás mával borec z městského mola. Prima parking, procházka, večeře v hospůdce, spokojenost.

Úterý:
Ráno nákup v supermarketu, kde neznají kmín ani vejce. Pouliční prodej chlastu začal být "regulován" EU (rozuměj zakázán), ale když se člověk slušně zeptal, tak prý vzadu v autě by se něco našlo. Po snídani a krátké diskusi s mariňákem nám bylo doporučeno vypadnout zavčas. Navečer přijde další bouřka. Vyjeli jsme v jedenáct. O půl dvanácté jsme byli venku na otevřeném moři a konečně začlo trochu foukat. Sice proti nám, ale pěkně. Vytáhli jsme plachty a šněrovali směr Šolta. V prvních skutečných náklonech jsme zjistili, že nám teče do lodi, hlavně při náklonu vpravo. Vlnky byly větší, ale šlo to. Jeli jsme 4-5 uzlů na budíku, vzhledem k tomu, že podměřoval to v reálu mohlo být i víc. V 16:30 jsme zakotvili v nové (3 roky) marině Maslenica. Naše loď se vyjímala. Měla nejkratší stěžeň. Užili jsme si plážičku, procházku vesnicí, kafe na beach baru... Moc pěkná marina. Struktura lodí však vypovídala, že to nebude za pár kuna. Druhý den jsme platili 550 kuna za 11 metrovou loď. Sprchlo nakonec až v noci.

Středa:
Stále jsme čekali, že se strhne nějaká bouřka. Mělo se rozjet jugo a v dálce byly vidět vlny tříštící se o ostrov před Maslenicou. Vyčkávali jsme. Nakonec se z internetu dalo vyčíst, že už to snad přešlo. Vyrazili jsme kolem 15 hodiny pěkně vnitřkem kolem Šolty. Parádní bočák, klidné moře, pohoda jachting. V sedm večer jsme dorazili do zátoky Lučice na Brači, kde jsem věděl o pěkné zátoce a v ní i hospoda. Sotva jsme se přiblížili, k zátoce přijel k nám klučina na motorovém člunu a že nás dovede k molu. Molo pro hosty restaurace zdarma. OK, není co řešit. Vznikla tam nová hospoda, konkurence "Hamounovi" a tak jsme byli pěkně na malém mole. Ceny v hospodě to samozřejmě vynahradily, ale nebylo to špatné. Boje co byli u druhé hospody byly za 150 a ceny v hospodě jsem levnější nečekal, ale nevím.

Čtvrtek:
Ve středu nestihl dorazit na sraz Milan s katamaránem. Tak jsme na něj dopoledne chvíli čekali. Koupačka, lovení rybek, pohoda. Po diskusi co a jak dál jsme nakonec po poledni vyrazili na Vis. Udělali jsme dobře. Sice opět protivítr, ale moře klidné a loďka jela jako zpraku - tj. tak 6-7 uzlů. Od půl druhé do pěti a byli jsme vyvázaní na mole na Visu. Takže opět městké molo, obchůdky, restaurace, Laco si půjčil skůtr, pohoda.

Pátek:
Dle plánu nás čekala dlouhá cesta zpět. defacto jsme se teprve v pátek začali vracet. Vyjeli jsme pár minut po desáté a první hodinu na motor, pak jsme začli zkoušet plachty, ale jeli jsme tak 2 uzle. Po dvanácté se začal zvedat vítr. Napřed jsme uhýbali směr splitská vrata, ale postupně se vítr stáčel a my korigovali kurz. Nakonec jsme jeli kolem pobřeží na vítr z levoboku, než do doby kdy kolem osmé večer přestalo foukat. Na Kakanu jsme chytali boji v půl jedenácté večer. Vše se podařilo. I když páka od plynu se uvolnila a abych si byl jistý, že se netočí vrtule, tak jsem rovnou vypínal při manévrech na bojku motor.

Sobota:
Dle pondělní domluvy jsme měli vyjímku, že můžeme dojet do domovské mariny až ve 12 jako satisfakci za opravu motoru. Využili jsme toho a vyjeli až v osm. Na motor jsme bezpečně dojeli dotankovat naftu a v 11:45 jsme byli v marině. Před doplutím Vašek ještě raději vyčistil a vypumpoval vodu z podpalubí :-) CheckOut proběhl bez problémů. Vysvětlili jsme si co bylo třeba řešit a bez nějakého handrkování získali podpis přímo od Mira, velitele základny.

Závěr:

Najeli jsme 142 NM, plachtili téměř vždy na protivítr. Pocta všem zúčastněným a hlavně Robertovi, který na sebe dobrovolně  vzal celotýdenní službu v kuchyni a vařil nám parádní jídla. Eva nabrala jako čerstvá kapitánka snad nějaké zkušenosti a snad si dáme v budoucnu i nějakou větší přeplavbu :-)